HODNOCENÍ (JB, "MOONLIGHT HRAJE MINIMALISTICKÝ BLUES" ) — I když pocity ze sledování Moonlightu zdaleka nepatřily k těm nejsilnějším, určitá potřeba se k němu v myšlenkách vracet tu je. Snad existuje jakýsi průnik mezi mojí diváckou náturou a Jenkinsovou filmařskou vizí, snad ve filmu vězí skrytá hodnota, kterou budu schopen vidět až někdy později. Fakt ale je, že Moonlight doplácí na zvýšenou pozornost, a tak místo aby byl svěžím a příjemným indiečkem odpoledne ve festivalovém kinosále, je vržen do zbytečně silného proudu senzacechtivého světla, v němž naplno prosvítá nevelkost jeho sdělení a specifičnost jeho zpracování. A vykoupit se nemá čím.
