Procházky a myšlenky, které z nich vyplývají. Thomas pracuje na stavbě, jeho žena Carla mu volá z nemocnice – něco se stalo. Když mu o tom posléze vypráví, zdá se vyděšená vlastními pocity – a Thomas se stahuje do sebe. Magicky obyčejný film Angely Schanelec, který střídá věcně strohé momenty s těmi mimořádně vřelými, vystihuje křehkost chvil, které mohou být určující při naší nekončící navigaci staveništěm života. A stejně jako předešlé režisérčiny filmy, je i tento bohatou miniaturou, která je vnímavá k těm nejjemnějším poryvům života. I velmi nemluvné chvíle mohou přinášet vzruch.
