Agathe Bonitzer, 37

Procházky a myšlenky, které z nich vyplývají. Thomas pracuje na stavbě, jeho žena Carla mu volá z nemocnice – něco se stalo. Když mu o tom posléze vypráví, zdá se vyděšená vlastními pocity – a Thomas se stahuje do sebe. Magicky obyčejný film Angely Schanelec, který střídá věcně strohé momenty s těmi mimořádně vřelými, vystihuje křehkost chvil, které mohou být určující při naší nekončící navigaci staveništěm života. A stejně jako předešlé režisérčiny filmy, je i tento bohatou miniaturou, která je vnímavá k těm nejjemnějším poryvům života. I velmi nemluvné chvíle mohou přinášet vzruch.

1900, Paříž. Lili d´Alengy je obdivovanou kurtizánou, miláčkem pařížské smetánky. Každý muž touží po její pozornosti. Má ale tajemství, které by mohlo její postavení ihned zničit. Má dceru Tinu, která trpí zdravotním postižením. Ze strachu o ztrátu své dlouho budované pověsti drží Tinu v ústraní. Ta už je ale ve věku, kdy se o ni Lili není schopná postarat, možná ani nechce, a proto se rozhodne odjet do Říma. Údajně je tam lékař, který by Tině dokázal pomoci. Po příjezdu s překvapením zjistí, že lékař není muž, jak je v té době běžné, ale žena. Jmenuje se Maria Montessori a vyvíjí revoluční metodu výuky pro postižené děti se závažnou poruchou učení. V rámci vývoje této metody zakládá „Casa dei Bambini“, první školu určenou pro děti, které potřebují speciální přístup. Díky trpělivosti a osobitému přístupu ke každému jedinci, specifickými pomůckami a učením hrou dosahuje úžasných výsledků. Stejně jako Lili, i Maria ale skrývá tajemství. Má totiž nemanželské dítě, což je v tehdejší společnosti naprosto nepřijatelné. Musí se rozhodnout, zda je pro ni důležitější její škola a žáci, nebo vlastní syn. Obě ženy tak spojuje nepřízeň osudu, ale i díky tomu si jsou vzájemnou oporou, společně přepíší historii a vyvolají revoluci ve výuce.