Misael pracuje se dřevem a po práci si dopřává skromné, ale příjemné lebedění – a vůbec nevadí, že opěradlo jeho židle tvoří jen napnuté provázky. Pak ale do jeho jednoduchého života vstoupí situace, která ho může vykolejit. Argentinský filmař Lisandro Alonso se po pětadvaceti letech vrací ke svému průlomovému filmu Svoboda, navazuje s ním nenucený dialog a pokračuje v tom nejlepším z kinematografie vyprázdněné narace. Soustředěný, asketický, ale přece životem překypující film nenuceně vystihuje tu nejelementárnější lidskou komunikaci a znovu pátrá po hranicích svobody.
