Šovinistické prase proti feministce s chlupatýma nohama, takhle neodolatelná nabídka se nedá odmítnout. Začátkem 70. let je sexuální revoluce v plném proudu, v tomto případě dochází mezi muži a ženami ke vzácnému a oboustranně příjemnému souznění a shodě. Ovšem společenská rovnoprávnost žije často jen v představách žen. A tenis není výjimkou, spíše zářným příkladem. Bobby Riggs je ztělesněný testosteron, představuje vše mužské, proti čemu jakékoliv ženské hnutí vždy bojovalo, bojuje a bojovat bude. Bývalý tenisový šampion, gambler, floutek a velkohubý šoumen je známý větou: „Žena patří do ložnice a do kuchyně. Přesně v tomto pořadí.“ Billie Jean King je moderní žena, která jakoby do příběhu spadla z jednadvacátého století. V tom, co dělá, je výjimečná, angažuje se, prosazuje lepší podmínky v ženském tenise, řeší milostné vztahy s muži i ženami. Dva póly, které se odpuzují, až se nakonec přitáhnou. Bobby totiž v tenisové exhibici poráží ženskou světovou dvojku a zápas je posměšně nazýván „Masakrem na Den matek“. To je moment, kdy Billie Jean King zvedne hozenou rukavici a rozhodne se nakopat mu zadek. V následné monstrózní show už nejde jen o tenis, ten je pouhou zástěrkou. Rozehraje se zábavná bitva mezi mužským a ženským světem, která sice nemůže vyhrát na věky vedený střet... ale každý podařený kopanec do koulí se počítá.
