Magdaléna Borová, 44

Tonda je drobný, brýlatý kluk, nemocný na průdušky. A tak když se rodiče s jeho starším bratrem Jirkou v létě roku 1968 vydávají na výlet do Paříže, má smůlu. Musí zůstat na čerstvém vzduchu na chalupě v Jizerských horách pod dozorem svého dědy. Ten je svérázným potomkem ruských šlechticů, mužem s velkou noblesou, který ve svém životě vždy musel čelit velkým dějinám. Jejich prázdninové soužití, o které Tonda rozhodně nestál, však změní noc na 21. srpna. Děda moc dobře ví, co ruská okupace znamená, má co dělat, aby vyděšeného vnuka uklidnil. Pokouší se ho posílit a navzdory pohnuté době do něj něco ještě dobrého vložit, obohatit jeho duši. Učí ho francouzsky, vybraně stolovat a hlavně se nevzdávat.

Dva sousedské klany a dva různé přístupy k životu. Co se stane, když do napjatých vztahů dvou dominantních otců zasáhne láska vlastních dětí? Zatímco Josef nutí svou rodinu ke svéráznému způsobu života na ostrůvku vegetace mezi monokulturními Viktorovými lány, Míra je zamilovaný do Josefovy dcery Žofky. Aby získal její sympatie, musí s otcem bojovat. Synova revolta staví Viktora do nové situace. I Josef zklamaný důsledky vlastních životních postojů má možnost leccos přehodnotit. Naději na uzdravení na poli mezilidských vztahů i vyprahlé krajiny přinese do života několika hrdinů až mezní událost.

„Dokumentární anatomie masové vraždy pro jeden monitor a 34 mluvících hlav.“ Těmito slovy charakterizují autoři v titulcích svůj projekt tematizující popravu více než 260 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, kterou v červnu 1945 u Přerova provedli vojáci československé armády. Takzvaný masakr na Švédských šancích je zpřítomňován minimalistickou dramatizací záznamů z výslechů přímých účastníků, očitých svědků i dalších osob. Jako kdyby postavy antického divadla vstupovaly na scénu komunikační platformy Zoom a přes propast času nám předávaly tragickou zprávu o strachu, nenávisti a nezájmu.

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné.