Jan Budař, 46

Film inspirovaný skutečným příběhem jednoho z největších vojevůdců své doby, nikdy neporaženým Janem Žižkou z Trocnova, který se stal díky svým činům legendou. Evropa na konci 14. století. Vše, co vybudoval Karel IV., císař římský a zároveň český král, se rozpadá. Staleté pořádky se otřásají v základech. Císařův prvorozený syn a nástupce Václav IV. je příliš slabým panovníkem do takové doby. Přední magnát v zemi, pan Jindřich z Rožmberka, pohlcuje dvorce svobodných zemanů jeden po druhém. Ale jeden z nich se mu postaví, jeho jméno je Jan Žižka.

Stárnoucímu spisovateli Karlu Šejnohovi (Zdeněk Svěrák) už psaní nejde jako dřív. Nedokončené povídky se mu hromadí v hlavě, jejich postavy vylézají na denní světlo a dožadují se, aby autor pokračoval v ději. Všichni něco chtějí. Fotograf Matěj chce získat nedobytnou Vendulu z lékárny, pan Bohumil prosí, aby udělal zázrak, automechanik Bakalář by chtěl být léčitelem. Do toho vstupuje z reálného světa Šejnohova manželka, která si myslí, že už by měl psaní nechat a konečně se věnovat jí. Komedie s prvky magického realismu servíruje univerzální otázky lidského života s nadsázkou a humorem. Scénář filmu Jana Svěráka vznikl na motivy oblíbených povídek Zdeňka Svěráka.

Strhující životopisné drama výjimečného muže obdařeného léčitelskými schopnostmi na pozadí dobových událostí. Příběh je inspirován skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, na kterého se v průběhu několika desetiletí obracely s prosbou o pomoc tisíce lidí ze všech společenských vrstev včetně nejvýznamnějších osobností politického i kulturního života. Mikolášek je člověk bez odborného lékařského vzdělání, ale s nevšedním a nevysvětlitelným nadáním diagnostiko­vat a pomocí bylinek léčit nemoci, se kterými si ani doktoři nevědí rady. Jeho mimořádné schopnosti jsou však vykoupeny bojem s vlastními démony. Léčitelství je jeho vnitřní spásou a ochranou před sebou samým…

Příběh nás zavede do městečka Pytlov na úpatí kopce Pervidle. Místní, kteří tu žijí běžným životem řemeslníků nebo sedláků možná ani netuší, že všechny jejich přestupky a nepravosti jsou pečlivě monitorovány místní pekelnou pobočkou. Hříchy zapisuje spravedlivě a neomylně kouzelné Čertí brko. Jednoho dne však přestane fungovat. Lucifer se rozhodne pověřit doručením nového čertího brka na pobočku Pervidle trochu zmateného čerta Bonifáce. Je to ten nejlepší úkol, aby se mladý čert otrkal ve světě. Bonifác se vydává do Pytlova a hned jeho první zkušeností je, že mu zdejší šejdíř kouzelné brko ukradne. Tím se spustí řetěz událostí, kdy Pytlov ovládnou místní vychytralci, lenoši a podvodníci, jimž se nakonec podaří uvěznit i samotného vládce pekel. Je na Bonifácovi, aby v sobě našel ty nejlepší vlastnosti a osvobodil Pytlov, Lucifera i získal srdce krásné Markétky.

Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty. Debaty o dcerách, o světě, o politice i politicích, o Češích, o lásce a o ženách. Masaryk ukazuje, že není pouze tatíček zakladatel a chladná ikona z učebnic, ale muž z masa a kostí. Vedle svých dějotvorných myšlenek a světonázorů odhaluje i schopnost vysoké politiky či dokonce intrik. Hovoří mimo jiné o svém mileneckém poměru a znovuobjevené sexualitě. Střet dvou velikánů z různých generací má výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova.

Hospoda na malém městě. Je zavřeno, židle jsou převráceny na stolech. Na věšáku visí „hmyzí šatičky“: sukénky z krepového papíru, papundeklová motýlí křídla, pestře pomalovaná a černé lesklé krovky brouků. U stolu v koutě místnosti sedí šest místních ochotníků: režisér, Růžena, pan Václav, pan Borovička, Ajznboňák Kopřiva a slečna Jitka. Tulák leží doma s ischiasem. Chrobáčice a Kukla ještě nepřišly. „Během zkoušky se prolnou životy ochotníků s osudy Čapkových postav. Režisér – Cvrček umoří pana Václava, milence své ženy. Pan Kopřiva, hrající Parazita sežere slečnu Jitku – Larvičku. Panu Borovičkovi se podaří převtělení do chrobáka tak přesvědčivě, že opustí nadobro svoji lidskou podobu. Během zkoušky se rodí i umírá, čas nehraje roli. A to vše se odehrává na pozadí Čapkovy hry, kde se hmyz chová jako lidi a lidé jako hmyz. „Hra Ze života hmyzu je misantropická hra. Můj scénář jen tuto misantropii prohlubuje, tak jako se prohlubuje podobnost člověka s hmyzem a této civilizace s mraveništěm. Také by se nemělo zapomínat na poselství Kafkovi Proměny.“ říká Jan Švankmajer.

Reinhard Heydrich, třetí nejmocnější muž nacistické říše a hlavní architekt konečného řešení židovské otázky, zemřel 4. června 1942 v Praze na následky atentátu, který provedli českoslovenští parašutisté vyslaní zpět do vlasti exilovou vládou z Londýna. Filmovou adaptaci akce zvané Operace Anthropoid nosil režisér, scenárista a kameraman Sean Ellis v hlavě patnáct let, během kterých prostudoval nespočet dostupných materiálů. Do filmu chtěl dostat především pohled vojáků Gabčíka a Kubiše, jejich pocity tváří v tvář činu s jistými fatálními následky. Jedna z klíčových událostí 2. světové války se dá zfilmovat jako pečlivá dobovka, vzrušující a zároveň tísnivé drama, precizní rekonstrukce atentátu nebo intenzivní studie lidského chování v mezních situacích. Sean Ellis je jedním z mála tvůrců, kteří jsou schopni to vše zkombinovat a vtisknout snímku ryze autorský rukopis.