Vitaly Pavlovitch

Jedno chladné únorové ráno přijíždí dvanáctiletý Niki a jeho rodina na charkovskou stanici metra, aby se ukryli před děsivou válkou, která zuří v ulicích jejich města. Pro Nikiho rodinu se denní světlo stává synonymem smrtelného nebezpečí. Chlapec nesmí opustit prostory stanice, kde žije spolu se stovkami dalších lidí, pod neustálou září neonových světel. Niki se bezcílně toulá po opuštěných vagónech a nástupištích, a když potká Viku (11), otevře se před ním zcela nový svět. Děti se postupně sbližují a společně nacházejí odvahu opět pocítit na svých tvářích paprsky slunce.