Viktor Schwarcz, 71

Film Potopa vypráví příběh z Československa z roku 1980. Mara je 15 let a touží se stát pilotkou a opustit vesnický život. Její otec Alexander, rusínský rolník a vdovec, však trvá na tom, aby zůstala doma a pokračovala v práci na rodné půdě. Když je dolinu čeká zatopení pro výstavbu vodní nádrže Starina, oba se musí vyrovnat se ztrátou domova a rodinného dědictví. Zároveň hledají cestu ke vzájemnému usmíření uprostřed zápasu mezi tradicí, identitou a touhou po svobodě.

Třiadvacetiletá vrcholová sportovkyně Andrea se připravuje na olympijské hry v Atlantě. Jako mistryně republiky ve skoku do vody nic jiného než tvrdý svět tréninků a závodů nezná. Až do chvíle, než si poraní páteř. Její sportovní kariéra náhle končí. Touha po úspěchu ji ale přivede ke kariéře pornoherečky. Stejně jako své tělo ovládala a využívala ve sportu, využívá jej při natáčení pornofilmů. Má slávu, peníze, komfortní život, nezávislost. Nakonec ale přece jen musí zpomalit… Film je inspirován příběhem Andrey Absolonové, která byla v 90. letech jednou z našich nejúspěšnějších skokanek do vody a posléze neméně úspěšnou pornoherečkou Leou De Mae.

Mladičká Anka odjíždí ze Slovenska pracovat jako služka do panského domu v Praze. Toto třpytivé velkoměsto rakousko-uherské monarchie v sobě skrývá nadpozemský život, který ale Anka nikdy neokusí. Místo toho ji čeká služba v domě vysoce postaveného státního úředníka a jeho rodiny. Atraktivní barevné salóny ostře kontrastují se špeluňkami, ve kterých den za dnem přežívá neviditelný personál. Anka sleduje vznešený svět, ve kterém je jejím úkolem prát špinavé prádlo a vynášet ranní moč. Ale ani na druhé straně žebříčku není svět růžový. Jeho hlavní představitelku Resi, dceru pána domu, s Ankou spojuje jen společný rok narození. Resi sotva přestala být dítětem a už se ocitá v kolotoči společenských norem. Dohodnutá svatba s „dobrou partií” měla být vysvobozením ze zlaté klece, ale realita manželského soužití není taková, jak si ji Resi představovala. Anka a Resi, dvě stejně staré dívky z opačných pólů společnosti v sobě najdou spřízněné duše. Stanou se nejlepšími kamarádkami, milenkami a jsou si vzájemně jediným světlým bodem v přísně vytyčených hranicích společensky akceptovatelných norem v období 1. světové války a skomírající rakousko-uherské monarchie.

Životní etapy Michaela Kocába postupují od klíčových momentů dětství, mládí, dospělosti až ke zralému věku, jehož perspektivou na sebe a svůj dosavadní život nahlíží. Hlavního hrdinu režisérka Sommerová nachází v jakémsi stavu životní harmonie, a to ve vztahu k minulosti, přítomnosti a proklamativně i k budoucnosti, což pozitivně potvrzují členové jeho rodiny v intimním rodinném prostředí. Závažnější vrstvu dokumentu představuje rozkrývání zdánlivě nesmiřitelných osobních poloh rockového hudebníka a umělce, který stále intenzivně tvoří a žije, a politika, který nekompromisně prosazuje svobodu, lidská práva a demokracii, ale který se tak paradoxně stává součástí establishmentu, proti kterému se musí vymezovat každý „poctivý rocker“… Režisérka Olga Sommerová tato témata vyvolává a ponechává na divácích, aby si utvořili svůj názor. Výsledkem je portrét umělce a politika, který místo očekávatelné „nekompromisní zuřivosti“ starého rockera nabízí životní optimismus doprovázený sympatickou pokorou k úspěchům a sebeironické reflexi vlastního chybování a omylů. Rockerství se nepochybně projevuje v tom, že se nejedná o bilanční hodnocení vlastního života, ale upřímnou a poctivou snahu popsat princip vzdoru proti totalitě a lásky a víry ke svobodě, umělecké a politické.