Sylvain Corbeil

Stydlivý třináctiletý Bastien přijíždí s rodiči na letní dovolenou k jezeru Falcon Lake. V krajině, která je občas idylická a občas přízračná, potkává o tři roky starší dívku Chloé. Vzniká mezi nimi nerovnocenný vztah, který nejasně balancuje mezi romantikou a manipulací. Na břehu jezera, které je opředeno duchařskými legendami, prožívá Bastien prázdniny, které nenápadně změní všechno, co znal. Kluk přestává být klukem, hra přestává být hrou. Dětství se mění v jeden z mnoha přízraků. Debut známé quebecké herečky Charlotte Le Bon je stylovou delikatesou, která v sobě obratně spojuje romantickou komedii o dospívání a mysteriózní drama o místě, na kterém se z lidí stávají duchové.

Tři hypersexuální ženy tráví 26 dní v klidném domě u jezera. Jsou to: Léonie (vážná), Eugénie (impulzivní) a Gaëlle alias Geisha (flirtující). Všechny tři jsou zde dobrovolně. Dohlíží na ně sociální pracovník a nepříliš důvěrná terapeutka. Motto domu zní „hypersexualita není nemoc“. Cílem tohoto experimentu není léčit, ale spíše umožnit upřímné zkoumání různých zkušeností, forem a extrémů touhy. Vše se odehrává v polonahé i plně oblečené poloze, slovně i fyzicky, v představách i v realitě. Skutečnost, že pracovníci projektu jsou, byť ne zasaženi, tak alespoň trochu dojati, není nijak překvapivá a odpovídá pocitům diváků. Na rozdíl od jiných zastánců současné kinematografie se Denisovi Côtému po hitech jako Antologie města duchů nebo Curling daří vytvářet dynamické filmové prostory (kulisy, prostředí, konstelace), v nichž lze prožitky (psychické, fyzické, intelektuální) vnímat jako hru a právě proto je využít ke sledování reality.