Sabine Timoteo, 49

Celovečerní film je inspirovaný životním osudem Melánie Vanagsové, která jakoby přežila jen proto, aby svůj příběh mohla vyprávět. Příběh šestnácti let strávených v sibiřském vyhnanství. Stalinova Rudá armáda vtrhla do Lotyšska, rodinu novinářky Melánie Vanagsové a další tisíce lidí bez meškání a slitování deportoval Sovětský svaz do vyhnanství na promrzlé Sibiři. Násilně odloučena od otce a manžela zde MelánijaVanagsová se svým synem strávila dlouhých šestnáct let živořením na tenké hranici mezi životem a smrtí. V příšerných podmínkách jako otrok se Melánija udržovala naživu jen pro svého syna a pro naději, kterou vkládala do dopisů manželovi. Do dopisů, které nebyly nikdy odeslány a které ani neměly adresáta. Po smrti Josifa Stalina se mohla vrátit zpět do Rigy, celý svůj další život mohla však pracovat pouze v podřadných zaměstnáních. Po roce 1990 vydala knihu o svém životě, na jejímž základě vznikl film Sibiřský deník. Krutý a téměř lyrický, který svůj příběh hrůzy vypráví tiše a bez velkých gest.

Film vypráví příběh dvanáctileté Gelsominy, která žije s rodiči a třemi mladšími sestrami na opuštěném statku kdesi v Umbrii na italském venkově. Otec drží rodinu stranou nástrah moderního světa a striktně prosazuje život v souladu s přírodou. Chov včel a výroba přírodního medu jsou pro rodinu jediným zdrojem obživy a točí se kolem nich veškerý život na statku. Pevné rodinné vazby podřízené praktickým činnostem jsou však narušeny natáčením televizní reality show „Zázraky venkova", které poblázní celý kraj. Jistoty idealistického a poněkud despotického otce jsou zviklány poznáním, že milovaná dospívající dcerka se možná vydá jinými cestami, než jaké volil pro sebe a své nejbližší. Zčásti autobiografický poetický snímek režisérky Alice Rohrwacherové o rozpadajícím se ideálním světě místy osciluje na hranici mezi realitou a snem.