Robert Mikluš, 42

Karel Havlíček Borovský zanechal po své smrti národu nejen svoje dílo, ale i dceru, pubertální Zdeňku. Osud sirotka si vezmou na starost čeští obrozenci, kteří z ní chtějí vytvořit dokonalý symbol něžnosti české kultury. Vzpurná Zdeňka chce ale za každou cenu žít život podle svých představ. Když se navíc bezhlavě zamiluje do polského důstojníka rakouské armády, z davy milované holčičky se doslova přes noc stane zrádkyně národa a coura. Povede se Zdeňce prosadit svou romantickou lásku, nebo se podvolí tlaku okolí a vdá se za nudného statkáře z dobré české rodiny?

Filmová odysea o cestě do uzavřené oblasti na hranici mezi orientálním a okcidentálním světem, do nitra emocionální paměti a temných zákoutí lidské mysli, do míst, kde na sebe naráží lidská potřeba podvolit si přírodu, vysát její duši i přírodní zdroje a ulovit nebo pokořit vše živé v ní. Podobenství o cestě do míst, kde už neplatí civilizovaná pravidla a realita osciluje mezi racionalitou a snem. Podobenství o vlastních obavách z násilí, o hledání zdravého a nedestruktivního vztahu k lásce a sexualitě, o ochotě najít pochopení rozlišovat mezi uprchlíky a vetřelci. Dobrodružství, inspirované novelou Josepha Conrada „Srdce temnoty“, o hledání sebe samého uprostřed neprostupné „evropské divočiny“ a pochopení nutnosti mentálně přijmout zodpovědnost za následky evropského kolonialismu.

Malebnou českou krajinou projíždí motoráček. Lidé uvnitř sedí, švitoří, nebo naopak mlčí, pokukují z oken nebo pospávají. Vlak se náhle porouchá a strojvůdce Miloš musí vystoupit z vlaku, aby poruchu napravil. Vlak stojící v mírném spádu se však samovolně rozjede zpět do výchozí stanice a vyděšenému Milošovi nezbývá než se poklusem vydat za ním. Cestující ocení, že zase jedou, ale záhy si uvědomí, že špatným směrem. Hlasitě protestují a dožadují se informací. Kabina strojvedoucího je neprodyšně uzavřená a nikdo se zpoza dveří neozývá. Mezi cestujícími se šíří první ataky paniky – že by to byl únos, pomsta nebo naprosté selhání systému? Kontakt s okolím prostřednictvím mobilních telefonů selhává a nepomáhá ani zoufalý křik z oken. Cestující za pomocí brutálních prostředků a myslivcovy pušky otevřou dveře obou kabin strojvůdce, ale dosáhnou pouze potvrzení svých nejhorších očekávání, a to - že motoráček nikdo neřídí…

„Dokumentární anatomie masové vraždy pro jeden monitor a 34 mluvících hlav.“ Těmito slovy charakterizují autoři v titulcích svůj projekt tematizující popravu více než 260 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, kterou v červnu 1945 u Přerova provedli vojáci československé armády. Takzvaný masakr na Švédských šancích je zpřítomňován minimalistickou dramatizací záznamů z výslechů přímých účastníků, očitých svědků i dalších osob. Jako kdyby postavy antického divadla vstupovaly na scénu komunikační platformy Zoom a přes propast času nám předávaly tragickou zprávu o strachu, nenávisti a nezájmu.

Australský rekordman Ron Clarke přijíždí v pohnutém roce 1968 do Prahy za legendárním běžcem Emilem Zátopkem, jehož bezmezně obdivuje. V rozhovorech Rona s Emilem se děj filmu retrospektivně vrací do stěžejních momentů atletova sportovního i soukromého života a spojuje se v komplexní portrét muže, jenž neztrácí tempo ani poté, co jeho poslední závod skončí a jenž dokáže bojovat nejen na atletickém oválu. Film vypráví o nezlomné síle vůle, která dodnes inspiruje tisíce sportovců po celém světě. A také o jedinečném vztahu dvou lidí – Emila a Dany Zátopkových – kteří navzdory všem překážkám spolu strávili celý život.

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné.