Noémie Merlant, 36

Lee Millerová (Kate Winslet) začala svou kariéru jako prominentní modelka, pohybující se v předních módních kruzích Paříže a New Yorku. V roce 1938 tráví dovolenou na prosluněném jihu Francie se svými nejbližšími přáteli z uměleckých kruhů. Soustředí se již výhradně na svou vlastní práci jako fotografka. Její osudovou láskou se stává anglický obchodník s uměním, Roland Penrose (Alexander Skarsgard). Hrozba války visí ve vzduchu a téměř přes noc se všechno v jejich každodenním životě zcela změní. Po přestěhování do Londýna Lee odmítá dělat, co se od žen během války očekává. Místo toho se rozhodne postavit patriarchátu a dokázat nemožné. Samotná se vydává na frontu v Evropě. Jako válečná korespondentka a fotografka pro magazín Vogue se ocitá v první linii nejkrutějších bojů druhé světové války. Její hluboké pochopení a empatie pro ženy a bezhlasé oběti hrozných zločinů jí umožní vytvořit snímky zachycující jak křehkost, tak nezlomnou zuřivost a lidskou schopnost přežít, existovat, bojovat, bránit se a žít. Lee je často vnímaná jako model a múza, ale její vnitřní síla, houževnatost, vášeň pro život a odvaha riskovat jí pomohlo vytvořit děsivě naléhavé snímky, které se nesmazatelně vryjí do historie.

Dirigentka Lydia Tár je na absolutním tvůrčím vrcholu. Sedmým rokem diriguje prestižní německý orchestr, připravuje vydání knihy a uvedení Mahlerovy Páté symfonie, které má být vrcholem hudební sezóny. Lydia působí sebejistě, sebevědomě, dominantně a mocně. Pod touhle na první pohled pevnou maskou se však skrývá normální člověk, s obavami, nejistotami, touhami a potřebami. Zatímco s dirigentskou taktovkou v ruce si je Lydia jistá každým svým rozhodnutím, když opustí orchestřiště, ztrácí často pevnou půdu pod nohama. Někdy jen nepatrně, jindy však zcela fatálně.

Bretaň, Francie,  rok 1760. Talentovaná malířka Marianne dostane zadání odjet do panského domu na izolovaném ostrově a namalovat tam svatební portrét Héloise – mladé dívky z bohaté rodiny, která na přání své matky právě opustila klášter, aby se provdala do Milána. Héloise domluvenému manželství vzdoruje tím, že se odmítá nechat portrétovat, Marianne proto hraje roli najaté společnice a maluje svůj objekt po večerech zpaměti. Mezi oběma dívkami postupně roste vzájemná přitažlivost umocněná blížícím se koncem svobody.