Mikuláš Novotný, 41

Gregorius, vyvržený. Jako dítěte se ho rodiče museli zříct, protože byl plodem hříšné lásky bratra a sestry. Jako jinoch žil nepochopen v rybářské osadě. Jezero mu mělo být oceánem, loďka trůnem, oštěp žezlem. A přece cítil, že je povolán k vyšším věcem. Touha stát se rytířem a změnit svět v lepší místo nasměruje mladíka k pouti, která ukazuje nevyzpytatelnost cest božích. V každém hříšníkovi může dřímat i kus svatého. Jedno, ať jste vyvrhelem, rytířem, králem, ježkem, nebo papežem, existuje nakonec jen jedna správná cesta pod nebeskou klenbou – cesta ryzího srdce. Gregorius, vyvolený. Poetická a absurdní historická komedie Tomasze Mielnika na motivy posledního románu Thomase Manna zavede ctěné diváctvo do dávno ztracených časů, kdy byla hvězdná obloha jako mapa nekonečných, rozsvícených a lákavých cest.

Během canneského festivalu v roce 1982 si Wim Wenders postupně zval do hotelového pokoje slovutné kolegy a natáčel jejich odpovědi na otázku, jak vidí budoucnost filmu. Jeho exkluzivní dokumentární anketa Pokoj 666 posloužila jako inspirační zdroj dvojici českých producentů, kteří s koprodukční pomocí karlovarského festivalu poskytli během 58. ročníku doslova podobný prostor třicítce českých či v ČR usazených filmařek a filmařů všech generací. Otázka se tentokrát zabývala tím, co je českého na českém filmu. Výsledkem je vzrušující leporelo nejen soudů a postojů, ale i chování a povah.

Poslední, téměř šestihodinový filmový román Karla Vachka hledá možnosti, jak učinit svět lepším místem k životu. Rozdělený do čtyř dílů prozkoumává současnou politiku, filozofii, náboženství i umění. Padesát let od Pražského jara a třicet od Sametové revoluce bilancuje společenský vývoj a vidí jedinou možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou podle něj umožní propojení lidstva počítačovou sítí. Středobodem dění je sborovna katedry dokumentu pražské FAMU, odkud autor pomyslně řídí svůj filmový vesmír a kam si po dvacet pět let své dosavadní pedagogické kariéry zval k disputacím a natáčel významné současníky i svoje studenty. Ti všichni procházejí filmem a společně upozorňují na mnohdy humorné paradoxy a rozpory doby. Zvláštní pozornost je věnována revolucím, počínaje cromwellovskou, které sice posunují lidstvo kupředu, ale za cenu násilí a zneužití ústředních myšlenek k mocenským ambicím jednotlivců. Tak je to i s komunismem, jenž Vachek osobně zažil a podává o tom svědectví. Vzpomíná na své mrtvé příbuzné a cituje své oblíbené knihy a filmy. Dojde i na ukázky z jeho minulých filmů, které dohromady tvoří nepřetržitý a navazující proud obrazů, ve kterém se napříč desetiletími a kontinenty mohou potkat reformní komunista Josef Smrkovský s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nebo výtvarník Marcel Duchamp s premiérem Andrejem Babišem. Nic není nemožné a busta Václava Havla posetá houbami se tak znovu vrací na mykologickou výstavu, odkud ji chtějí pořadatelé za každou cenu odstranit. Filozof Milan Hauser, ekonomka Ilona Švihlíková, básník Andrej Stankovič a desítky dalších osobností přijímají Vachkovu výzvu k dialogu, coby nejlepšímu nástroji myšlení.