Mihai Malaimare Jr.

Megalopolis je římský hrdinský epos zasazený do imaginární budoucí Ameriky. Město Nový Řím musí projít proměnami, což vyvolá konflikt mezi Cesarem Catilinou, geniálním architektem, který se snaží o přechod k utopické, idealistické budoucnosti, a jeho protivníkem, starostou Franklynem Cicerem, který zůstává věrný dosavadnímu statu quo, v němž vládne chamtivost, osobní zájmy a stranické války. Mezi nimi se zmítá sociálně založená Julia Cicero, starostova dcera, jejíž láska k Cesarovi nalomila její loajalitu a vede ji ke zjištění, co si podle ní lidstvo skutečně zaslouží. Nejambicióznější projekt Coppolovy kariéry, který režisér „během 40 let až 300krát upravoval“, což svědčí o tom, že je tento vizionářský, humanistický příběh pro Francise Forda Coppolu skutečně neobyčejně důležitý.

Být v nacistické Třetí říši malým blonďatým klukem znamená poměrně dost přímočarou kariéru. Tedy aspoň na jejím začátku. Jedním z prvních kroků je členství v organizaci Hitlerjugend, čili v „Hitlerově mládeži,“ což obnáší trochu vojenského drilu, pálení závadných knih, vyhazování věcí do vzduchu, nenávidění židů a podobné hraní si na vojáčky i na válku. A to v partě se spoustou Hitlerovi též velmi oddaných kamarádů. Smysl a cíl to má jednoduchý: stát se řádným a plnohodnotným nacistou. A tím chce být i desetiletý kluk Jojo (Roman Griffin Davis), kterému v tom pomáhá jeho imaginární přítel, tak trochu nablblý Adolf Hitler (Taika Waititi). Adolf Jojovi radí v různých životních situacích a podporuje jej v jeho správném náckovství. Zlom v Jojově životě nastane v okamžiku, kdy zjistí, že jeho maminka (Scarlett Johansson) ukrývá v podkroví židovskou dívku (Thomasin McKenzie). Od té chvíle musí malý Jojo čelit svému vlastnímu zaslepenému nacismu a s tím mu jeho vymyšlený Hitler už může jen velmi těžko poradit. I když se docela snaží.