Marie Ludvíková, 66

Karel Havlíček Borovský zanechal po své smrti národu nejen svoje dílo, ale i dceru, pubertální Zdeňku. Osud sirotka si vezmou na starost čeští obrozenci, kteří z ní chtějí vytvořit dokonalý symbol něžnosti české kultury. Vzpurná Zdeňka chce ale za každou cenu žít život podle svých představ. Když se navíc bezhlavě zamiluje do polského důstojníka rakouské armády, z davy milované holčičky se doslova přes noc stane zrádkyně národa a coura. Povede se Zdeňce prosadit svou romantickou lásku, nebo se podvolí tlaku okolí a vdá se za nudného statkáře z dobré české rodiny?

Dva sousedské klany a dva různé přístupy k životu. Co se stane, když do napjatých vztahů dvou dominantních otců zasáhne láska vlastních dětí? Zatímco Josef nutí svou rodinu ke svéráznému způsobu života na ostrůvku vegetace mezi monokulturními Viktorovými lány, Míra je zamilovaný do Josefovy dcery Žofky. Aby získal její sympatie, musí s otcem bojovat. Synova revolta staví Viktora do nové situace. I Josef zklamaný důsledky vlastních životních postojů má možnost leccos přehodnotit. Naději na uzdravení na poli mezilidských vztahů i vyprahlé krajiny přinese do života několika hrdinů až mezní událost.

Malebnou českou krajinou projíždí motoráček. Lidé uvnitř sedí, švitoří, nebo naopak mlčí, pokukují z oken nebo pospávají. Vlak se náhle porouchá a strojvůdce Miloš musí vystoupit z vlaku, aby poruchu napravil. Vlak stojící v mírném spádu se však samovolně rozjede zpět do výchozí stanice a vyděšenému Milošovi nezbývá než se poklusem vydat za ním. Cestující ocení, že zase jedou, ale záhy si uvědomí, že špatným směrem. Hlasitě protestují a dožadují se informací. Kabina strojvedoucího je neprodyšně uzavřená a nikdo se zpoza dveří neozývá. Mezi cestujícími se šíří první ataky paniky – že by to byl únos, pomsta nebo naprosté selhání systému? Kontakt s okolím prostřednictvím mobilních telefonů selhává a nepomáhá ani zoufalý křik z oken. Cestující za pomocí brutálních prostředků a myslivcovy pušky otevřou dveře obou kabin strojvůdce, ale dosáhnou pouze potvrzení svých nejhorších očekávání, a to - že motoráček nikdo neřídí…

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné.