Laurie Metcalf, 71

New York, 1961. Bill Evans je se svým jazzovým triem na vrcholu kariéry, avšak jen pár dní po nahrání nového dvojalba při autonehodě tragicky umírá jeho kontrabasista i hudebně spřízněná duše. Zdrcený žalem se Evans poprvé od dětství zříká hudby a opouští New York. Everybody Digs Bill Evans je křehkým portrétním blues jednoho z největších jazzových géniů 20. století, které skrze podmanivou hru se světly a stíny otevírá cestu do jeho tesknící duše. Snímek oceněný Stříbrným medvědem za režii na Berlinale tak ukazuje, že i přestávka je někdy součástí hudebního vystoupení.

Kovboj Woody vždycky dobře věděl, co je smyslem jeho života. A tím bylo starat se a chránit jeho dítě, ať už to byl chlapeček Andy nebo holčička Bonnie. Když však Bonnie přinese do svého pokojíku novou hračku, které říká „Vidlík“, otevře se Woodymu a jeho věrným kamarádům docela nový velký svět.

Kdybyste si chtěli Christine (Saoirse Ronan) jednoduše zaškatulkovat, zařadili byste ji mezi rebelky. Není nijak zvlášť hezká a obličej plný akné maskuje růžovými vlasy. Není nijak zvlášť chytrá a tenhle deficit vyrovnává tvrzením, že má umělecké sklony. Asi nejzajímavější je na ní to, že coby symbol vzdoru odmítá své křestní jméno, sama si říká Lady Bird a chce, aby ji tak oslovovali i všichni ostatní. Když se s ní setkáme poprvé, absolvujeme její brutální hádku s matkou, po které naštvaně vystoupí z auta. Jedoucího. A přitom je tahle věčně nabručená holka se zlomenou rukou (následek výše uvedeného incidentu) ve skutečnosti citlivá duše, která by se jen chtěla správně zamilovat a najít smysl života, a je jen nervózní z toho, že se jí ani jedno zatím příliš nedaří.