Klára Melíšková, 44

Hlavní hrdinkou filmu Rok vdovy je tlumočnice Petra, která se vlivem tragické události musí smířit s tím, že se z ní ve čtyřiceti letech stala vdova. Brzy zjistí, že zármutek není jedinou výzvou, které musí čelit. Přidává se starost o dospívající dceru a tlak ze strany manipulativní tchyně. A pak tu je celá byrokratická mašinerie, která smrtí člověka ožívá: hypotéky, půjčky, nájmy, poplatky, nekonečné dědické řízení. Mezi troskami svého života však Petra krok za krokem nachází odvahu k novému začátku a návratu do světa, ze kterého zmizel její hlavní opěrný bod…

Pro herce Šnajdra (Pavel Šimčík) je život jedna velká hra. Málokdo pozná, kdy věci myslí vážně. Jeho žena Markéta (Klára Melíšková) je už na něj alergická a manželskou krizi se snaží řešit u psychologa (Jakub Žáček). Šnajdr raději mizí do Olomouce, kde se chytá své první režijní příležitosti, ve které chce zazářit se svou babičkou (Iva Janžurová). Oba totiž milují improvizaci. Tu překvapivě dokáže tvořit i babiččina pečovatelka Mikina (Iva Pazderková), což Šnajdra oslní. Kariérista Grunt (Miroslav Krobot), který šéfuje divadlu, doufá, že představení bude událostí sezóny. To se nakonec stane, ale jinak, než si představoval. Sám je totiž, aniž by chtěl, vtažen Šnajdrem do hry.

Paní Zahrádková (Tereza Voříšková) s manželem (Vojta Kotek) idealisticky chtějí, aby společnými silami dům zachránili. Novomanželé Bernáškovi (Jiří Černý, Maria Sawa) se s nadšením připojují. Paní Roubíčková (Klára Melíšková) pedantsky kontroluje řádný průběh schůze. Paní Horvátová (Dagmar Havlová) všechno iniciativně komentuje. Naivní pan Švec (David Novotný) zastupuje svojí maminku. Paní Procházková (Pavla Tomicová) s panem Novákem (Ondřej Malý) hledá způsoby jak zhodnotit svůj majetek. Pan Nitranský (Andrej Polák) touží po půdě v domě a pan Kubát (Jiří Lábus) důsledně sabotuje jakékoliv rozhodnutí. A v pozadí číhají bratři Čermákovi (Kryštof Hádek, Stanislav Majer), jen starý pan profesor Sokol (Ladislav Trojan) zatím nic nekomentuje…

Film Já, Olga Hepnarová je příběhem mladé ženy, která v roce 1973 nasedla do nákladního auta a v centru Prahy zabila 8 lidí. Svůj čin považovala za akt pomsty společnosti, která jí podle ní celý život ubližovala, a v roce 1975 byla jako poslední žena na území Československa popravena. Snímek je existenciálním dramatem Olgy Hepnarové, je příběhem osamělého člověka vymezujícího se proti většinové společnosti, příběhem, který vyústí v tragédii a nemá vítěze ani poraženého. Film nabízí pohled na traumatický život i čin hlavní hrdinky z určitého odstupu tak, aby se emotivně na stranu Olgy Hepnarové neklonil. Film je současně i dramatem lidí z okolí Olgy Hepnarové a snaží se najít příčiny jejího strašného agresivního aktu.