Jiří Havelka, 44

Rozhlasový zpravodaj na Blízkém východě Karel Beran přijíždí na základě anonymu na otočku soukromě do Prahy. V Kamburu, který neprofesionálně opustil, však právě ve stejnou chvíli vypuká revoluce. Dostát povinnosti reportéra donutí zkušeného profesionála k mystifikačním reportážím, kdy vřavu arabské revoluce simuluje na kuchyňských spotřebičích ve vinohradském bytě. Rozkročen mezi řešením osobního problému a povinností zpravodajsky informovat posluchače se však chytne do vlastní pasti. Když se na základě vysoce sledovaných příspěvků rozhodně Český rozhlas poslat za zpravodajem podpůrný tým, ocitne se před neřešitelnou volbou: buď se přizná k mediálnímu podvodu, nebo musí předstírat vlastní smrt.

Malebnou českou krajinou projíždí motoráček. Lidé uvnitř sedí, švitoří, nebo naopak mlčí, pokukují z oken nebo pospávají. Vlak se náhle porouchá a strojvůdce Miloš musí vystoupit z vlaku, aby poruchu napravil. Vlak stojící v mírném spádu se však samovolně rozjede zpět do výchozí stanice a vyděšenému Milošovi nezbývá než se poklusem vydat za ním. Cestující ocení, že zase jedou, ale záhy si uvědomí, že špatným směrem. Hlasitě protestují a dožadují se informací. Kabina strojvedoucího je neprodyšně uzavřená a nikdo se zpoza dveří neozývá. Mezi cestujícími se šíří první ataky paniky – že by to byl únos, pomsta nebo naprosté selhání systému? Kontakt s okolím prostřednictvím mobilních telefonů selhává a nepomáhá ani zoufalý křik z oken. Cestující za pomocí brutálních prostředků a myslivcovy pušky otevřou dveře obou kabin strojvůdce, ale dosáhnou pouze potvrzení svých nejhorších očekávání, a to - že motoráček nikdo neřídí…

„Dokumentární anatomie masové vraždy pro jeden monitor a 34 mluvících hlav.“ Těmito slovy charakterizují autoři v titulcích svůj projekt tematizující popravu více než 260 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, kterou v červnu 1945 u Přerova provedli vojáci československé armády. Takzvaný masakr na Švédských šancích je zpřítomňován minimalistickou dramatizací záznamů z výslechů přímých účastníků, očitých svědků i dalších osob. Jako kdyby postavy antického divadla vstupovaly na scénu komunikační platformy Zoom a přes propast času nám předávaly tragickou zprávu o strachu, nenávisti a nezájmu.

Paní Zahrádková (Tereza Voříšková) s manželem (Vojta Kotek) idealisticky chtějí, aby společnými silami dům zachránili. Novomanželé Bernáškovi (Jiří Černý, Maria Sawa) se s nadšením připojují. Paní Roubíčková (Klára Melíšková) pedantsky kontroluje řádný průběh schůze. Paní Horvátová (Dagmar Havlová) všechno iniciativně komentuje. Naivní pan Švec (David Novotný) zastupuje svojí maminku. Paní Procházková (Pavla Tomicová) s panem Novákem (Ondřej Malý) hledá způsoby jak zhodnotit svůj majetek. Pan Nitranský (Andrej Polák) touží po půdě v domě a pan Kubát (Jiří Lábus) důsledně sabotuje jakékoliv rozhodnutí. A v pozadí číhají bratři Čermákovi (Kryštof Hádek, Stanislav Majer), jen starý pan profesor Sokol (Ladislav Trojan) zatím nic nekomentuje…

Mars je vztahová romance o láskách, přátelstvích, nadějích a obavách, které sbíráme celý život na Zemi a pak si je odneseme na jinou planetu. Ale i tam nás stahují k zemi, tedy k Marsu. Gravitace prostě funguje všude, jak už všichni vědí, protože doba, kdy byla rudá planeta v módě, dávno minula. Marťanskou vědeckou stanici udržuje v nouzovém režimu zastaralý robot Bot, ponechaný kdysi na Marsu svému osudu. Přežil pět velkých prachových bouří, četl jen komiks o Indiánech a několikrát ho trefil blesk. Už nechce být sám. Ale místo náhradních dílů přiletí česká výprava. Turisty přivádí různé důvody, někteří se na Marsu chtějí oženit, jiní jsou přesvědčení, že se účastní dobrodružné reality show. Členové expedice jsou tak rozdílné osobnosti, že to mezi nimi brzy začne skřípat a robot Bot zatouží po době, kdy lety na Mars dávno vyšly z módy.