Jiří Bartoška, 76 ✝ 1949 – 2025

Jiří Bartoška, charismatický glosátor okolního světa a majitel jednoho z nejzajímavějších tuzemských osudů uplynulého půlstoletí, byl dalek sebeobdivného vzhlížení se v zrcadle vzpomínek. Návrhy na biografickou knihu či filmový portrét prezident karlovarského filmového festivalu vehementně odmítal, štval jej patos, který byl s oficiálními verzemi životaběhů spojen. O to cennější je bardův sympaticky neformální rozhovor s producentem Milanem Kuchynkou, v němž se dotýká rozmanitých témat – od gymnaziálních studií přes sametovou revoluci po setkání s hvězdami – s rozšafnou lehkostí, břitkou ironií i láskyplnou moudrostí.

Příběh o jednotlivci vždy překračujícím čáru zavedeného slušného chování. Je to filmař a tato výlučnost ho dostane do aktivní účasti na osudech Česka. V osudovém roce '68 měli Češi v Cannes v hlavní soutěži tři filmy. Jejich očekávané vítězství však bylo zmařeno pseudorevolucí francouzských filmařů. Invaze 1968, sešup ze slávy a úspěchu a nucený exil. Marné hledání lásky v USA. V zemi, kde správná adresa a výše bankovního konta je nade vše. Co Čech, to muzikant a muzikantem je i filmař, který se jako Švanda dudák vrací domů, do rodné Prahy k milovanému filmu.