Barry Ward

New York, 1961. Bill Evans je se svým jazzovým triem na vrcholu kariéry, avšak jen pár dní po nahrání nového dvojalba při autonehodě tragicky umírá jeho kontrabasista i hudebně spřízněná duše. Zdrcený žalem se Evans poprvé od dětství zříká hudby a opouští New York. Everybody Digs Bill Evans je křehkým portrétním blues jednoho z největších jazzových géniů 20. století, které skrze podmanivou hru se světly a stíny otevírá cestu do jeho tesknící duše. Snímek oceněný Stříbrným medvědem za režii na Berlinale tak ukazuje, že i přestávka je někdy součástí hudebního vystoupení.

Sedmnáctiletá Klára a její mladší bratr Teo žijí v bilingvní rodině, jejich rodiče David a Laura se ovšem před nedávnem rozešli. David se rozhodne vzít děti k Jadranu a zapracovat na vzájemném vztahu. To, co vypadá jako pokus o rodinnou idylu, postupně odkrývá hlubší problémy – především u Kláry, potýkající se s poruchou příjmu potravy. Napětí narůstá, když do jejího života vstoupí místní mladík Denis. Situace nečekanými okolnostmi graduje až k předčasnému návratu domů a Klářině hospitalizaci. Záchrana Klářina života je to jediné, co drží její rodiče pohromadě. A zoufalá situace si žádá zoufalé řešení.