Attila Mokos, 60

Nahoře nebe, v dolině já vypráví příběh patnáctiletého Enriqueho, který vyrůstá se svou babičkou v zapomenuté slovenské vesnici, zatímco jeho matka Martina pracuje ve vzdáleném městě a jen zřídkakdy si najde čas zajet za svým synem. Léto ubíhá pomalu a vytáhlý Enrique si zkracuje čekání na mámu ježděním na babetách a drobnými lumpárnami s kamarády. Zároveň svědomitě plní matčiny úkoly – zpočátku bez otázek, ale brzy začne tušit, že nejsou tak nevinné, jak se zdálo. Ve vesnici se o Martině šíří pomluvy a Enrique postupně začíná pochybovat o obrazu, který si o své matce vytvořil.

Zdánlivě empatická a laskavě vyhlížející učitelka manipuluje prostřednictvím svých žáků jejich rodiči za účelem osobního obohacení, ať už v podobě materiálních výhod, či dokonce vidiny milostného poměru. Nejen z obavy o prospěch svých milovaných dětí většina rodičů třídní učitelce základní školy podléhá a poskytuje jí nejrůznější služby, dárky a jiné pozornosti. Najdou se však tři rodiny, které se rozhodnou učitelce vzepřít a stávající situaci se společně s ředitelkou školy pokusí zvrátit na konspirativní třídní schůzce. Děj strhujícího a velmi aktuálního snímku o síle lidského charakteru inspirovaného skutečnou událostí se sice odehrává na začátku 80. let, ale jde o příběh univerzální, který by se mohl odehrát kdekoliv a v jakékoli době, neboť zkorumpovanost, stejně jako malost a vypočítavost vládnou světem bez ustání.