Attila Bocsárszky, 59

Otřepané přísloví „Každý konec je začátkem něčeho nového" nebylo nikdy tak trefné jako v případě padesátníka Ágostona, Slováka maďarského původu, který přijde o práci a nechávaje rodinu za sebou, vyráží na sever, směr Pobaltí, hledat nové zaměstnání a zároveň si pořádně zarybařit. V lotyšském přístavu však na něj coby nového svářeče nečekají zrovna s otevřenou náručí, spíš naopak, a to jsme teprve na začátku jeho nepředvídatelné, mírně posmutnělé, avšak nikoli skličující odysey plné bizarních setkání.

Surový film s prvky a strukturou hollywoodského žánru obsahuje mnohovrstevnatý příběh. Hlavní hrdina Misi, bankovní úředník s poměrně nudným životem, který se neusadil ani v práci, ani v partnerském vztahu, zdědil po dědovi dům kdesi ve Velké uherské nížině. Mladý muž považuje dědictví za znamení shůry a rozhodne se na místě zůstat a začít nový život. Zanedlouho však pozná, že zdejší oligarcha drží místní obyvatele v područí neustálého strachu. Misi by sice mohl dům a půdu prodat a za utržené peníze vyžít v Budapešti. Jenže po dědovi, starém Kojotovi s pověstí hromského chlapa, zdědil také paličatost. Umíněně jde kupředu za svým cílem, i kdyby přitom měl zdechnout.