Adam Bláha

Obyvatelé vesnice se chystají na Velikonoce, probíhá jarmark, chlapi před hospodou komentují zelené pivo a nebezpečí chemtrails, když oslavu na návsi naruší náraz dodávky do kašny. Řidiči se podařilo zmizet a nikdo si nemůže být jistý, co se vlastně stalo. Lidé jsou nicméně přesvědčeni, že šlo o teroristický čin, a zdá se, že bezpečí vesnice teď závisí na hasičích, jejich odhodlanosti a akci.

Vlci na hranicích vypráví příběh o návratu vlků do české krajiny a obecněji také o našem rozpolceném vztahu k přírodě. Na Broumovsku byly tyto šelmy vyhubeny před více než dvěma sty lety a začali se postupně vracet až v poslední době. V tomto kraji je také soustředěna největší koncentrace ovcí v celé České republice. Sledujeme tak příběhy konkrétních lidí – ekologické farmářky, starosty jedné z obcí, či velkochovatele ovcí, kterým všem do života zasáhli vlci. Veřejnost je rozdělená – na jedné straně stojí statkáři a další obyvatelé, kteří se cítí ohroženi a chtějí se vlků zase zbavit. Na druhé straně jsou ti, kdo je považují za přirozené predátory nutné pro znovunastolení rovnováhy v přírodě. Podle nich by se lidé měli vzdát absolutní nadvlády nad životním prostředím a měli by změnit svůj způsob přemýšlení o lidské bezpečnosti a majetku. Dokážeme a chceme vlky opět přijmout?

3 herečky, 3 pokojíčky, 10 dní a 2458 potenciálních sexuálních predátorů. Radikální experiment otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři dospělé herečky s dětskými rysy se vydávají na sociální sítě, aby v přímém přenosu prožily zkušenost dvanáctiletých dívek online. Ve věrných kopiích dětských pokojů chatují a skypují s muži, kteří je na netu aktivně vyhledali a oslovili. Drtivá většina těchto mužů požaduje sex přes webkameru, posílá fotky svých penisů a odkazy na porno. Děti jsou dokonce vystaveny vydírání. Dokumentární film Barbory Chalupové a Víta Klusáka vypráví strhující drama tří hrdinek alias „dvanáctiletých dívek", pro které se účast na experimentu, od castingu až po osobní schůzky s predátory pod dozorem ochranky, stává zásadní životní zkušeností. Predátorské taktiky se postupně obracejí proti svým strůjcům: Z lovců se stávají lovení.

Kibera je jeden z největších slumů v Africe. Nachází se v Nairobi, hlavním městě Keni. Jedná se o neformální osídlení, kde chybí státem zprostředkovávané služby, jako je tekoucí pitná voda, nebo kanalizace. Na fungující zdravotnictví, školství, nebo policii, se místní nemohou spolehnout. To ovšem neznamená, že všichni obyvatelé Kibery jsou odsouzeni k životu v neštěstí. Dokument Kibera: Příběh slumu ukazuje ty, kteří se rozhodli slum přetvořit v lepší místo: Umělci ze skupiny Maasai Mbili se svým umění snaží dát místu identitu a lidem pocit, že vědí, kam patří. Učitelka Benta, která je HIV pozitivní, ve svém domě založila školku pro děti z HIV pozitivních rodin, aby jim pomohla vyrovnat se se stigmatizací, které čelí v životě. Další z postav je Tanker, bývalý profesionální boxer, který pro mladé lidi ze slumu postavil boxerskou školu, kde je učí disciplíně a sebeobraně. Vypravěčem filmu je Don – mladý fotograf, který strávil celý život ve slumu. Svými fotografiemi se snaží dokázat, že Kibera je především místo s velkým potenciálem, plné kreativních jedinců, kteří se naučili prostředí slumu využít na maximum, usilovat o lepší budoucnost a hájit tak svoje práva. Jsou to právě oni, kteří nahrazují chybějící služby a činí tak místo pro své sousedy lépe obyvatelným. Kibera: Příběh slumu sleduje, jak tento neformální systém funguje a je-li možné jej udržet i když přijde do konfliktu s formálním – během frekventovaných politických nepokojů.