Premiéry, 26. červen 2018 13:02Jsem průměrnáRecenze filmu Jsem božská (2018, 110', US)

RECENZE (LK) — Jsem božská pracuje se šablonou ošklivého káčátka, ale tak nějak vynalézavě. Renee (Náhoda? Nemyslím si!) Bennettové je něco před nebo po třicítce, má plné poličky napůl zaschlých krémů a tužidel, stahovací všechno-na-co-si-vzpomeneš a práci ve sklepě se zamlklým latinoameričanem. Když se po pádu probere v umývárně spinningového studia, nemůže uvěřit svým očím, protože v zrcadle nevidí sebe, ale někoho, kým chtěla vždycky být. Ve svém "novém těle", které ve skutečnosti vypadá pořád stejně, si pak plní jeden sen za druhým, než se spolu s ní divák dobere strmého pádu a poučení nakonec.

Je třeba předeslat, že se u filmu projevuje typický trailerový neduh, kdy v ukázce je obsaženo doslova to nejlepší z celého snímku – kdyby byla jen o minutu delší, pojala by i zbytek pojiva celého příběhu a do kina by člověk už nemusel vůbec chodit. Přesto se zdráhám celý počin úplně zavrhovat, prostě protože je mi veskrze sympatický a působí dojmem nápadu geniálního v tom, jak je prostý.

Předností filmu je obsazení, kde Amy Schumer většinu času nehraje sebe sama, ale shora popsanou roli, pro kterou byla nacastěná skutečně dokonale. Stejně dobře jí sekundují ve svých druhých plánech tintítkoidní přítel (Rory Scovel) a kolega ajťák (Adrian Martinez). Povedený je i častý motiv obracení očekávání: film postrádá úplně stereotypizované postavy a situace, a to zrovna tam, kde by je divák čekal (mocná šéfová není mrcha, velké odhalení se odbude víceméně mimochodem jednou větou atd.) Humor taky není úplně pod úrovní a je třeba uznat, že kinosál se hned několikrát od srdce zasmál; přesto, že konverzační prvky komedie nemohly s titulky být pro české publikum úplně pohodlné.

Snímek si jede spíš v pomalejším tempu a gagy a hlášky oproti očekávání nesází úplně pořád. Jakkoliv mně se častý útlum v podstatě docela líbil a byla jsem vyloženě příjemně překvapená přirozeností některých pozvolnějších interakčních sekvencí, objektivně tohle kodrcání filmu vůbec nepomáhá a humornost bohužel nemá jak vyvažovat žádnou svou další vrstvou: ani vzdáleně nejde o společenskou sondu ani komentář a pokud ve filmu někdo hledá reálný feministický podtext, pak úplně zbytečně. Mezi feel-good komedií a uvědomělou důvtipnou kinematografií je sakra rozdíl a Jsem božská je jednoznačně to první. Chvilku to skoro vypadá, že by se do filmu vešlo téma přátelství, ale kamarádky Renee (Aidy Bryant a Busy Philipps) ani "překrásná" známá (Emily Ratajkowski) se na svoje role nehodí tak dobře jako ostatní a i kdyby ano, stejně by nedostaly prostor.☞ PINBACKER