Benjamin Kracun

Cassandra (Carey Mulligan) hraje zvláštní hru. Chodí do barů, předstírá v nich těžkou opilost, nechává se sbalit chlápky, kteří v ní vidí snadnou kořist, a když má dojít k „nejlepšímu“, tak na ně nemilosrdně zaútočí. Útoky bývají spíš psychického rázu, ale její oběti i tak poznamenávají velmi bolestivě. A proč to bývalá perspektivní medička dělá? Protože na vysoké potkala kluka, který jí způsobil takové trauma, že rezignovala úplně na všechno, opustila školu, vrátila se k rodičům, začala pracovat jako servírka v kavárně a jediné, co jí jakž takž baví, jsou výše uvedené noční lovy. Tenhle koníček nabere novou dynamiku ve chvíli, kdy se v jejím životě znovu objeví „pachatel“ jejího současného stavu, pohledný pediatr Ryan (Bo Burnham). S ním přichází lehké znejistění, co že se to vlastně tenkrát na vysoké doopravdy stalo, protože Ryan se chová jako by nic, dokonce začne s Cassandrou flirtovat a nebrání se ani představě, že by z toho mohlo vzejít něco vážnějšího. Cassandra jeho city, zdá se, opětuje. Protože se ale pohybujeme v žánru cynického thrilleru, je jasné, že tahle nadějná mladá žena milostné mimikry používá k tomu, aby zosnovala plán pomsty, proti kterému budou její dosavadní barové eskapády pouhými kanadskými žertíky.

Na rodný Vietnam nemá Kit mnoho vzpomínek. Když se po třiceti letech ocitá v zemi zlaté hvězdy, nedokáže místní realitu nazírat jinak než pohledem západního turisty, pro něhož je prostředí exotické a jazyk nesrozumitelný. Cíl najít správné místo pro rozprášení popela jeho zesnulých rodičů je tak pro Kita spojen především s cestou k vlastním kořenům a identitě, která se vlivem vnějších okolností stala nejasnou a komplikovanou. Svým subtilním snímkem o pocitu vykořeněnosti, procesu rozpomínání a nacházení nových kontextů, dávajících bytí nový smysl, navazuje Hong Khaou na svůj debut Chvění, v němž se mu obdobně dařilo sugestivně vyjadřovat vnitřní přerod tápajících hrdinů.