Gianfranco Rosi

Dvanáctiletý Samuel žije na ostrově ve Středozemním moři, daleko od pevniny. Jako všichni chlapci jeho věku se mu ne vždycky chce do školy. Raději by šplhal po skalách, hrál si s prakem nebo se potuloval po přístavu. Ale jeho domov není jako jiné ostrovy. Už léta je to cílová stanice pro muže, ženy a děti, kteří se snaží dostat z Afriky na plavidlech, která jsou příliš malá a sešlá. Tím ostrovem je Lampedusa, která se stala metaforou pro útěk uprchlíků do Evropy, nadějí, utrpením a osudem stovek a tisíců emigrantů. Tito lidé touží po míru, svobodě a štěstí, a přece jsou na břeh často vyplavena jen jejich mrtvá těla. A tak jsou obyvatelé Lampedusy denně nuceni být svědky největší humanitární katastrofy naší doby.